2009-06-01

Víte, že "DĚKUJI" je kouzelné slůvko, které nic nestojí a dělá divy?



Pivoňky na dětské vikariátní pouti v Chrobolech

30. května, opět za nepřízně počasí (stejně jako při koncertu Pivoněk v čajovně), konala se dětská vikariátní pouť v Chrobolech u Prachatic, jejíž součástí byla mše v místním kostele za doprovodu zpěvu Pivoněk – scholy. Děvčátka se svého úkolu ujala se ctí – rozezpívaná, připravená, důstojně vedla zpěvy mše za kytarového doprovodu paní Slávky Pivoňky Tomešové, jejich sbormistryně.
Co mě ale docela zarazilo, je fakt, že se na Pivoňky nepamatovalo na žádném plakátu či upoutávce na pouť. Zcela samozřejmě se asi předpokládalo, že Pivoňky musí přijít?!? V závěru mše bylo poděkováno kde komu, jen na Pivoňky se jaksi zapomenulo!!! Udělala to paní Slávka, ale z organizátorů pouti či duchovních ani náhodou. Když zpěvačky chtěly jít k přijímání, protože to během mše nestihly, Tělo Páně na ně nezbylo, nikdo už s nimi nepočítal. Já myslím, že trochu uznání a pozornosti by si přece jen zasloužily.
Kolikrát např. v článku z oficiálního webu prachatické farnosti najdete jméno Pivoňky či alespoň malou zmínku o chrámovém dětském sboru, který doprovázel v Chrobolech mši zpěvem?
Přece jen jsou to ještě děti a dělají to dobrovolně ve svém volném čase a potřeba uznání má v lidském vědomí své důležité a nezastupitelné místo (viz. Maslow - pyramida potřeb).
Karel Vojta, fanoušek skupiny NASKOK
Ahoj Slávko, Je tisíckrát lepší, když tě pochválí třeba jen jeden muzikant než dav lidí co se dívá skrze oko. Děláš svou práci jak nejlépe umíš a Tvé Pivoňky to jistě vědí. Přeji Tobě a Tvému sboru mnoho úspěchů, inspirace a radosti z dobře odvedeného koncertu nebo vystoupení, aby vám všem vždy zůstal krásný pocit ze zpěvu a hnalo vás to stále dál a dál...... Nic krásnějšího totiž nemůže být....Děkuji za zprávy na naše stránky. Honzík a Klarinetový soubor Prachatice

2 komentáře:

  1. Kájo, děkuji za to, že se nás zastáváš a za Tvůj názor. Včera jsme reprezentovaly farnost v parku hospice a taky ani "Ň". Dnes jsem se dozvěděla, že věci jsou přesně tak jak mají být, jak by prý mše vypadala, kdyby se děkovalo všem, a že Pivoňkám poděkovat či alespoň jim dát najevo, že jdou pro farnost důležité, že si jich farnost váží, je nevýchovné, protože by si myslely, že jsou primadony, které je potřeba opečovávat. No dostala jsem docela sodu, až jsem se styděla, že jsem si dovolila pro ty holky kousek uznání vůbec chtít. A prý náš zpěv není dostatečně liturgický. Nezvládla jsem namnožit texty pro lidi, i když to byly chronicky známé věci. V mojí kopírce došla barva - doposavad jsem všechno množila doma. Měla jsem prý požádat o pomoc, no jo, ale zase co bych chtěla, když všichni mají starostí až dost, a v kanceláři jsem stejně nikoho nezastihla. Tak mi je docela smutno,cítím se zhovaděná a určitě mě to povzbudilo do další práce.

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj panenko, chápu Tě i důvod Tvé rozmrzelosti. Doma nikdo prorokem, to si pamatuj! Raději mysli na váš včerejší úspěch v parku a na komplimenty a blahopřání, kterých se Tobě a Pivoňkám dostalo. Byly upřímné, bez zášti a od muzikantů. Vůči svěřencům se chováš maximálně férově,myslím, že můžeš mít čisté svědomí. Jdou s Tebou,pod Tvým vedením rádi zpívají, to je vidět, zlepšují se, a to je pro Tebe ta správná zpětná vazba. Karel V.

    OdpovědětVymazat